Charakteristika čalouněného nábytku

Z konstrukčních důvodů mohou jednotlivé díly čalounění o různé velikosti vykazovat rozdílnou tuhost, a to i v rámci jedné sedací soupravy. Toto je způsobeno především použitím dílů různých tvarů, nebo v nich zabudovaných systémů.

Nový čalouněný nábytek je takzvaně „tupý neboli předpružený“. Potahový materiál, PUR pěny a jiné použité materiály vykazují určité napnutí a tuhost, které používáním, v závislosti na konkrétním materiálu, vždy do určité míry povolí. Proto doporučujeme všechny části nové čalouněné sedací soupravy využívat rovnoměrně. Pokud jsou jednotlivé sedací plochy rozdílně namáhané, může toto mít trvalé účinky na tvrdost a vzhled čalouněného nábytku. Tímto může dojít i k změně komfortu sezení. Některé plochy čalounění jsou již řešeny plánovitě designérem jako měkké a ležérní, kde potah vytváří různé sklady a navolnění (zvlnění nebo nařasení), nebo naopak pevné čalounění, kde sedák je pevný a do mírného oblouku (skladba tohoto sedáku je většinou tvořena spirálovou bonelovou pružinou). U tohoto typu sedáku dochází k navolnění potahového materiálu v menší míře. Nové sedací soupravy většinou vykazují malé nebo téměř žádné zvlnění či nařasení potahového materiálu. Při takzvaném „vysedění“ (oblíbené místo) je možná změna tvrdosti sezení a u potahového materiálu může docházet k zvlnění a nařasení (čím větší sedací plocha, tím může docházet k většímu zvlnění a nařasení). Tyto přirozené změny jsou ještě podpořeny vlivem teploty, vlhkostí a hmotností těla. Proto je nutné občas polohu sezení měnit, aby docházelo k rovnoměrnému užívání výrobku. U volných polštářů můžeme měnit pozice na jednotlivých místech (přemístěním nebo otočením) a tím dosáhnout rovnoměrného opotřebení. Míra zvlnění na sedácích, opěrácích a opěrkách hlavy je ovlivněna konkrétním materiálem a také konstrukcí jednotlivých modelových typů. Velká šířka sedací plochy a ležérní, měkčí čalounění = vetší zaboření se a větší vytažení potahu; malá šířka sedací plochy a tvrdé, pevné čalounění = menší zaboření se a menší vytažení potahu. U volných polštářů, zejména pak s péřovou výplní, je také důležité pravidelné naklepávání a rovnání, aby si udržely svůj původní tvar.

Charakteristika pěnových výplní

Polyuretanové pěny jsou vyráběny s předem definovanou jmenovitou tuhostí a elastičností a objemovou hmotností. Tyto hodnoty jsou vždy dosahovány s normovou tolerancí. Pro polyuretanové pěny je charakteristická 3D struktura 12ti-bokých pentanů. Pevnost pěny je založena na pevnosti spojnic – vláken pentanů. Mezi některými spojnicemi zůstanou při vypěnění blanky, které mírně snižují v počátku užívání průchodnost vzduchu, vzniká tak pneumatický efekt a pěna působí mírně tužším dojmem. Dynamickým namáháním (stlačování) pěny dojde k perforaci zbývajících blanek, k zvýšení průchodnosti vzduchu a tím i k zvýšení elastičnosti a snížení tuhosti. Jde o typický jev především v počáteční fázi užívání. Podobně jako při užívání nové obuvi. Jakmile dojde k „vypraskání“ všech vzduchových bublin, pěna získává svoji stálou elastičnost, tzn. že dále již nedochází k změně tuhosti. Tento výše popsaný proces je třeba také brát v potaz při výběru tuhosti sedáků u výstavních vzorků. Norma připouští při běžném užívání celkovou změnu měkkosti až 35%. Užíváním lze též dojít k mírné ztrátě výšky čalounění. V tomto ohledu je maximální dovolená změna výšky 13%.

Charakteristika pružinových výplní

Sedáky s bonelovými pružinami jsou charakteristické svou stálou pružností a v kombinaci s pevným čalouněním nedochází k řasení potahového materiálu v takové míře, jako je tomu např. u výplní pěnových. Sezení u tohoto typu sedáku je spíše tužšího charakteru.